Na 34. ročník Festivalu trampské písně v Horním Jelení jsme vyrazili v trochu napjatém očekávání, jaké změny připravilo nové vedení festivalu. Naštěstí, když jsme 29.5.2009 do Jelení přijeli, u vchodu na koupaliště i u prezentace jsme potkali ty stejné kamarády jako v minulých ročnících. Drobné obavy, v jakém rázu se bude festival dál vyvíjet, z nás brzy opadly. Alespoň pro letošní ročník se žádné velké změny nekonaly. Po přivítání se s kamarády a ubytování jsme se tradičně usadili v jednom ze stanů, aby nám nepršelo do nástrojů, a už se hrálo a zpívalo. Ve 21 hodin byl zapálen slavnostní oheň. Déšť během večera naštěstí ustal, takže mohlo (bez následků na hudebních nástrojích) začít představení skupin u táborového ohně. Letošní ročník byl výjimečný tím, že se na něj přihlásilo rekordní množství kapel a to nejen na sobotní soutěž, ale i k táborovému ohni. Na nás naštěstí padlo pořadové číslo 5 a tak jsme nemuseli čekat tak dlouho jako jiné skupiny. Zahráli jsme písničky Přišel pátek, Votřískanou basu a Rikatádo. Všechny skupiny hrály moc pěkně. Krom tradičně dobře umisťovaných skupin jako jsou Kamarádi Staré řeky, nebo Chrpa se mi opravdu líbilo vystoupení skupin Trempská Sešlost - Pozůstalost, Santafe, Kati a Na eks. Velice pěkně také zahráli a zazpívali bývalí členové Country Colapsu Iveta a Drn se skupinou Více méně. Opravdu kvalitní a veselé zpestření večerního ohně bylo vystoupení dua Durango.

Country Colaps

U ohně se hrálo až přes půlnoc. Blendy, který měl kvůli nachlazení odjet domů s Jitkou, nakonec zůstal s námi. Protože občas sprchlo, odebrali jsme se džemovat do stanu u tradičního stánku s medovinou, kde jsme se zahřívali jak tímto kvalitním mokem, tak i o něco málo drsnějším rumem. Když odpadl Drn a posléze na stole usnul i Blendy, přišel čas jít spát.

Ráno po probuzení, kávě a snídani jsme se odebrali do sokolovny shlédnout alespoň část prvního kola soutěže.
V tom vystoupili:

  1. Na eks - Praha
  2. Brzdaři - Olomouc
  3. Není pozdě - Chvaletice
  4. Peřeje - Smetana
  5. Co dům dal - Choceň
  6. Krpci - Prievidza
  7. Kamion - Trnava
  8. 52 - Brno
  9. Domüno - Česká Třebová
  10. Santafe - Havířov
  11. T.K. Duha - Čebín
  12. Charlieho neštěstí
  13. Falešná pětka - Jičín

Kolem poledního jsme vyrazili zpět na koupaliště, abychom se naobědvali a trochu si zazkoušeli. Ve stanu u Medáčků jsme zahráli připravené písničky tak, až mě to dojalo. Teď už jen dobře zahrát na pódiu. Protože jsme měli zahajovat druhé kolo, spěchali jsme zpátky do sokolovny. Tam ještě dojíždělo kolo první a tak jsme si šli poslechnou Falešnou pětku. Protože následovala přestávka, měli jsme dost času se připravit. Druhé kolo mělo začít  ve 14 hodin a tak nás Ášek, který v rychlosti snědl alespoň klobásu, nahnal za deset dvě na pódium, abychom stihli v klidu nazvučit. Porota se zdržela na obědě a  po asi desetiminutovém nervózním přešlapování na pódiu nás Tíno, tradiční konferenciér tohoto festivalu, vyzval, abychom zatím zahráli mimo soutěž pro diváky. Z předpokládané jedné nebo dvou písniček jich bylo nesoutěžně asi pět a Tíno si dokonce zahrál s námi. Asi po dvaceti minutách konečně dorazila porota a tak jsme mohli začít soutěžní část programu. Pro letošní rok jsme si připravili píseň do padesátých let Babičku Dallilu a dále dvě písničky od pardubické Stopy - Pápěří a Suchou stezku vám. Bohužel Dědkovi stejně jako loni vypadla část textu, ale jinak jsme si to užili.

Country Colaps

V druhém kole vystoupili:

  1. Country Colaps - Pardubice
  2. Chrpa - Chrudim
  3. Býbr - Olomouc
  4. Staré sedlo - Praha
  5. Zlomeňáci - Břidličná
  6. Struna - Hronov
  7. T.S.-Pozůstalost - Kuřim
  8. Kati - Brno
  9. Více méně - Pardubice
  10. Kamarád - Choceň
  11. Kamion - Hronov

Víceméně

Na závěr před vyhlášením výsledků prvního a druhého kola vystoupili Kamarádi Staré řeky, kteří v minulých ročnících třikrát vyhráli a tak hráli mimo soutěž, protože (jak sami prohlásili) třikrát a dost. Pak už jsme nervózně čekali na verdikt poroty. Ta bohužel neocenila to, že jsme na ni museli půl hodiny čekat. Diváci zase poslali do finále Kamarády - Choceň, kde excelovaly mandolíny vedené osmdesátiletou babičkou a jejich vystoupení bylo opravdu perfektní. Kapela hraje od roku 1948 a tak vlastně všechno, co hrajou, splňuje podmínku do padesátých let.
Do finále nakonec postoupili:

  1. Domüno - Česká Třebová
  2. 52 - Brno
  3. Santafe - Havířov
  4. Není pozdě - Chvaletice
  5. Kati - Brno
  6. T.S.-Pozůstalost - Kuřim
  7. Kamarád - Choceň
  8. Býbr - Olomouc
  9. Chrpa - Chrudim
  10. Staré sedlo - Praha

V 19. h. začal večerní program. Ten zahájili Tempo di vlak. Kteří na festivalu oslavili desetileté výročí, protože právě v Horním Jelení hráli společně poprvé. V roce 2003 festival dokonce vyhráli. Porota tentokrát měla dost času přijít včas a tak zhruba po tři čtvrtě hodinovém vystoupení Tempo di vlaku mohlo začít finále. Mě osobně se nejvíce líbili: Santafe, Kati, T.S.-Pozůstalost, Chrpa a zcela z jiného soudku teleshopingové Staré sedlo, které bych na podobném festivalu opravdu nečekal. Přesto, že nesplnili podmínku trempské písně do roku 50 a porota je nakonec nehodnotila, mě se líbili moc a dle mého názoru zahráli parádní country. Samozřejmě, že perfektní byly mandolíny Kamarádů - Choceň. Ti si nakonec také odnesli ocenění diváků. Jak pak při předávání cen prohlásil předseda poroty Číča: Ať vám to hraje i kdyby vás sem měli nosit. Z dalšího hodnocení poroty jsem byl však trochu na rozpacích. Chvíli to vypadalo, že pravá ruka neví, co dělá levá. Při předávání individuálních ocenění nevěděl Číča ani kdo ke které kapele patří a jakou cenu komu předat. Nakonec se však umístily kapely, kterým to už několik let přeju a patří mezi ty mladší.

1. místo: Kati - Brno
2. místo: T.S.-Pozůstalost - Kuřim
3. místo: Býbr - Olomouc
4. místo: Santafe - Havířov
5. místo: Chrpa - Chrudim
6. místo: T.O. Kamarád - Choceň
7. místo: Domüno - České Třebová
8. místo: Není pozdě - Chvaletice

Festival vyvrcholil galakoncertem tří nejlepších kapel. Celý festivalový maratón provázeli svým mluveným slovem kamarádi Ota Kolář - Tino ze Sezemic a Roman Dostál z Chrudimi. O zvuk se postaral jako vždy perfektně Lukáš Faltus - Ášek z Letohradu
Mezitím jsme s Blendym osiřeli a tak jsme se vydali na koupaliště. Tam jsme se zahřáli teplou medovinou, trochu si ještě zabrnkali u ohně a šli spát.

stažení vlajky

Druhý den jsme se ještě zúčastnili rituálu stažení vlajky a kácení totemu, rozloučili se s kamarády a pak už hurá domů...

Více informací o festivalu na http://www.kftp.cz/

Majk