43 ftp horni jeleni 08O víkendu 25. - 27. 5. 2018 proběhl další ročník Festivalu trampských písní, tentokrát na maskovací síti podia viselo číslo 43. Páteční zapálení slavnostního ohně bylo ovlivněno nenadálým přívalem dešťových kapek, ale není špatného počasí, jen dobře pláštěnkami vyzbrojených trampů. Významným úkolem nést hořící faguli k ohni byli pověřeni kamarádi Fred, Bob z kapely Chrpa, Jana (manželka Chrapouna z kapely Brzdaři), Racek z kapely Marod a Majk z kapely Country Colaps. Celým večerem slovně provázel Zloťa z T. K. Duha. Během ohně vystoupily některé kapely přihlášené do sobotní soutěže, dále Saša Samotář, Racek z kapely Marod a také hosté festivalu – Falešná karta.

V sobotu provázel festivalové dění naštěstí již sluneční svit a další nepředpokládatelné situace (jako páteční dvouhodinový výpadek elektřiny) netestovaly naši pořadatelskou odolnost. V klidném průběhu tedy mohla začít soutěžní předkola, ve kterých se postupně vystřídalo 10 kapel z celé republiky i Slovenska: Country Colaps Pardubice, T.H.S. Brzdaři Olomouc, FraPeRa Brno, B.P.T. Zlín, Chrpa Chrudim, Sysli Valašské Meziříčí, Grajciar Bratislava, T-Quartet Pardubice, Co dům dal Choceň, Camna Litoměřice. Na jejich vystoupení přísným zrakem a hlavně napjatým sluchem dohlíželi členové poroty: Béďa Šedifka (předseda poroty), Saša Samotář (předvedl svůj um i na podiu), Španěl, Žebrák a Jára Riedl. Průběhem celého dne nás svým bezprostředním vtipným projevem již tradičně provázel Martin Drn Nýdr.


Také v roce 2017 se do svojšického amfiteátru vrátila alespoň na jeden víkend trampská a country muzika.

V sobotu 9. září od 13. hodin odstartoval 17. ročník přehlídky trampských a country skupin Svojšický Podzim 2017.

Festival již tradičně zahálila skupina Country Colaps. Za výrazné podpory dvou báječných moderátorů Martina "Drna" Nýdra a Radka "Tučňáka" Ujčíka se rozjel kolotoč plný trampské a country muziky tak, jak se na Svojšický Podzim sluší.

sp2017 pavouk 02

42 ftp 1Myslím, že se psal rok 1982, kdy jsem se , tenkrát na Portě v Plzni, rozhodla, že už na festivaly, jako divák, jezdit nebudu. Moc lidí, moc hluku, z muziky si pro "kecání" okolí neužijete nic a vůbec .... Léta jsem to dodržovala. Sem tam jsem na nějaký festival jela jako fotograf, nebo doprovod nějakého interpreta, ale jako divák nikoli. Letos jsem dostala pozvánku jako porotce na  42. F.T.P Horní Jelení, tak jsem zabalila kytaru a foťák, před odjezdem jsem si pečlivě "vygůglila" na You Tube soutěžní kapely, to abych věděla předem do čeho jdu, a plna zvláštní nerozhodnosti jsem vyrazila. A nelitovala jsem. Pominu-li hafo úžasných známých i méně známých kamarádů, kteří mne při mém příjezdu nadšeně uvítali, musím přiznat, že organizace perfektní, lidí tak akorát a vesměs ukázněných, vstřícných naslouchání skvělé muziky a pečlivých při hodnocení muzikantů v rámci divácké poroty.

V pátek byl slavnostně zapálen oheň a vztyčena festivalová vlajka a pak už se přítomní muzikanti sesedli na několika místech a zpívalo se skoro až do svítání a to pěkně pospolu, jak to má nejlépe na akcích s trempskou písničkou být. Kdo chtěl, navštívil v průběhu víkendu expozici Mobilního trempského muzea, která byla tentokrát opravdu skvěle uspořádána v blízkém hangáru.

42 ftp 2V sobotu ráno se sešla porota. Musím přiznat,  že uskupení poroty- moje maličkost, Sáša Prokeš Samotář,   Petr Skalický z CARRAMBY– Kolump, Jelen z Ostravské kapely Šíny a Honza Španěl jsme si fakt sedli. Pracovalo se nám moc dobře a vesměs jsme se shodli ve všech názorech na vystupující kapely.

Věřte, že hodnocení bylo velmi těžké, neb účastnici byli skvělí a rozhodnout o vítězi a nikomu neublížit , byl opravdu oříšek. Ale zvládli jsme to. O přestávce se celá porota zvedla a šla na pódium také zahrát. No úspěch byl a velký! Přítomné kapely trochu brblaly, jak je to nespravedlivé, že ony poctivě cvičí, trénují a věnují přípravě na vystoupení hromadu času a tady se porota zvedne a bez přípravy zahraje jakoby spolu hrála léta... No jo ... kdo umí ten umí... Jako hosté  vystoupili kapela F.T.PRIM Brno a Tulák Charlie z Prahy, který zároveň získal cenu za nejstaršího účastníka festivalu.

Co napsat k proběhnuvšímu osmému ročníku Podlužanské kytary?

Velké poděkování všem, kteří se zúčastnili, ale to dělám každý rok. Jak jinak...

Víte, když se tak ohlédnu zpět tak musím se vší pokorou zkonstatovat, že když máte kolem sebe rodinu a kamarády, na které se můžete spolehnout, je ten život hned o moc veselejší, ale to vám také neříkám nic nového...

Letos bylo navíc vše tak trochu pod tlakem příprav na 24. Československý potlach a to se, sem tam, trošce stresu a napětí nevyhnete.

Již v pátek se sjelo pár muzikantů jen tak, na malou hranou, na posezeníčko v klubu a já si říkal: "Kolik asi přijede o víkendu lidí, když to letos vyšlo takhle na Velikonoce"... a přijeli.

A nebylo jich málo! Hned od rána se  začal plnit stožár osadními i osobními vlajkami kamarádů, děvčata a kluci co jsou "manuálně zdatní" přivezli své přívěšky, ozdoby z korálků, dřeva a kdoví z čeho všeho ještě - to aby nám to na těch vandrech a festivalech slušelo, ze všech stran se ozývalo halasné AHOJ, smích... prostě pohoda a já čím dál tím víc tušil, že zase bude dobře... a bylo.

podluzanska kytara 2017 01 podluzanska kytara 2017 02